Skoronská jízda králů

Skoronice jsou jedna ze čtyř obcí na jihovýchodní Moravě, kde se dochovala starobylá jízda králů. Tento tradiční lidový zvyk byl v roce 2011 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jízda králů byla v minulosti slavností nebo hrou, dnes je tradicí a rituálem. Může jít o pozůstatek obřadu přijímání chlapců za muže, magického obřadu za zachování úrody nebo honění kuruců. Ve Skoronicích se tato tradice vytvářela také tak, že mladí chasníci, kteří v noci pásali koně na lukách, na nich ráno ujížděli do vesnice jako o závod a kdo byl první, byl králem. Na ukončení pastvy v čase svatodušních svátků objížděli pasáci vesnici a vybírali odměnu za svoji práci, přičemž z původního děkování se přecházelo k povolávání a pobízení, aby jezdci obdrželi co nejvíc dárků. Lidová pověst k těmto verzím přidala vztah k událostem z roku 1469, kdy uherský král Matyáš Korvín byl poražen u Hradiště českým králem Jiřím z Poděbrad a prchal prý v přestrojení za ženu. Možná proto je král v ženských rukávcích a má v ústech růži na znamení mlčenlivosti.

První fotografii jízdy králů ve Skoronicích pořídila Vlasta Havelková pravděpodobně v roce 1896. Najdete ji ve druhém svazku díla Moravské Slovensko (Praha 1922, s. 678). Snímek je zde mylně označený jako svatba ve Skoronicích – podle matriky se v tomto období ve Skoronicích žádná svatba nekonala. Začátkem 20. století tento zvyk slábnul, poslední fotografie jízdy králů je z roku 1911. Až do roku 1943 se jízda ve Skoronicích neuskutečnila. Nepřímý podnět k její obnově dal Dr. Maxmilián Kolaja ze sousedního Vlkoše. Podle jeho vyprávění a vzpomínek dalších pamětníků jízdu králů obnovil skoronický patriot, historik a spisovatel Vojtěch Holcman se svými spolujezdci v roce 1943.

Současný věhlas jí dodala především účast na Slováckých rocích v Kyjově, konajících se téměř pravidelně ve čtyřletém cyklu od roku 1956. Letniční termín jízdy byl opuštěný a den konání se přizpůsobuje termínům folklorních festivalů – s jízdou králů v podání chasy ze Skoronic se můžete setkat každé čtyři roky v rámci národopisného festivalu Slovácký rok v Kyjově, ve Skoronicích se konává nahodile při příležitostech sjezdů rodáků či ostatních slavnostech.

Jízda králů, jak ji můžete vidět v dnešní podobě, má neměnné složení – královskou družinu tvoří 20 až 30 jezdců na koních, kteří mají své role: praporečník, 4 vyvolávači, 4 výběrčí, král s pobočníky, děkovníci a doprovod.

V den konání jízdy králů, když jsou koně nazdobeni a jezdci přichystáni, následuje požehnání koní i jezdců, a poté se praporečník a čtyři vyslanci vydávají cvalem ke starostovi pro povolení jízdy. Ten podepíše listinu a souhlas k jízdě provolává slovy: „V naší obci odedávna dobrý zvyk je vídat, chasu v kroji na koních mezi námi vítat. Povolení máte. Krále hleďte chrániti, aby vám ho nemohli cizí lidé zajmouti!“ Vyslanci se pak s listinou vrací k ostatním a jízda s praporečníkem v čele se může vydat na svoji pouť. Celá královská družina pak objíždí všechny ulice ve vsi či městě a vyvolávači směřují k majitelům domů veršované vyvolávky a výběrčí shromažďují dary – víno, pohoštění nebo peníze. Objížďka končívá ve Skoronicích na návsi řečené Kanál či v Kyjově před radnicí. V atmosféře euforie, loučení i budoucích návratů si některý z jezdců stoupne do sedla a zvolá tradiční: Hýlom, hálom!

Více informací o jízdě králů se můžete dozvědět z publikace Barevný klepot podkov, kterou vydala obec Skoronice v roce 2013.